Stanovisko k rozvoji výroby a využívání dronových systémů v Polsku

V úterý 18. srpna 2026 se ve Varšavě konalo zasedání Koordinační rady pro činnost firem vyrábějících drony, které bylo zorganizováno z iniciativy prof. dr. hab. Pawła Soroky – koordinátora Polského průmyslového lobby a projektu COP 2. Setkání v sídle Varšavského sdružení tvůrců kultury bylo věnováno představení stavu realizace projektu COP 2, vymezení místa problematiky dronů v tomto projektu a stanovení směrů činnosti Rady na nejbližší měsíce. Téma zasedání úzce souvisí s činností společnosti MBF Group S.A., která rozvíjí projekty v oblasti bezpilotních systémů a technologií dvojího užití.

Diskuse se týkala potřeby lepší koordinace mezi domácími podniky, vědeckými kruhy, výzkumnými ústavy a obranným sektorem, jakož i vytvoření podmínek pro testování, zavádění a bezpečné využívání polských řešení v oblasti dronů. V souvislosti s činností Rady byl vypracován strategický postoj Polského průmyslového lobby a tvůrců projektu COP 2. Tento dokument poukazuje na nejdůležitější regulační, provozní a technologické výzvy a předkládá doporučení týkající se budování národního ekosystému bezpilotních systémů. Níže zveřejňujeme jeho úplné znění beze změn.

 

 

STRATEGICKÉ STANOVISKO

Polského průmyslového lobby a tvůrců projektu COP 2
o rozvoji výroby a využívání dronových systémů v Polské republice

1. Úvod

Bezpilotní systémy (UAV – Unmanned Aerial Vehicles a v širším smyslu UxV – bezpilotní vzdušné, pozemní a námořní systémy) se stávají jedním z klíčových prvků současné bezpečnosti států i moderní technologické ekonomiky. Zkušenosti z nedávných ozbrojených konfliktů a dynamický rozvoj digitálních technologií jednoznačně ukazují, že drony v současnosti představují jeden z nejdůležitějších nástrojů pro průzkum, bojové operace, logistické činnosti a speciální operace. Zároveň však rozvoj dronových technologií daleko přesahuje vojenské využití. Tyto systémy hrají v civilním sektoru stále větší roli, a to mimo jiné v:

  • monitorování kritické infrastruktury,
  • při záchranných operacích a krizovém řízení,
  • v přesném zemědělství,
  • v oblasti dopravy a logistiky,
  • ochraně hranic.

Polsko disponuje značným potenciálem v oblasti rozvoje dronových technologií. Na domácím trhu působí stále větší počet technologických firem, výzkumných a vývojových týmů, akademických pracovišť a startupů zabývajících se vývojem a výrobou bezpilotních systémů. Bez vytvoření ucelené státní strategie a odpovídající organizační a regulační infrastruktury však existuje riziko, že tento potenciál zůstane roztříštěný a nebude plně využit pro potřeby státní bezpečnosti a hospodářského rozvoje.

2. Regulační výzvy a vzdušný prostor

Jedním z nejvýznamnějších omezení rozvoje dronových technologií v Polsku je současný systém regulace vzdušného prostoru. Polsko jako členský stát Evropské unie a NATO podléhá řadě předpisů týkajících se letecké bezpečnosti, které v praxi výrazně omezují možnosti operativního využití dronů v civilním prostoru. Konkrétně se týkají:

  • zákaz létání nad shromážděními lidí,
  • omezení letů nad zastavěnými oblastmi,
  • nutnosti zachovat odstup od letového provozu,
  • omezení vyplývajících z bezpečnosti kritické infrastruktury.

V praxi to znamená, že značná část dronových systémů vyráběných v Polsku v současné době nesplňuje podmínky pro jejich úplné testování a operační využití. Proto je nezbytné vytvořit integrovaný systém řízení provozu dronů, který bude zahrnovat:

  • digitální systém řízení bezpilotního letového provozu (UTM),
  • systém identifikace a sledování dronů,
  • vymezení operačních a testovacích zón pro bezpilotní systémy,
  • integraci se systémy řízení letového provozu.

Tato řešení by měla být kompatibilní se systémy řízení vzdušného prostoru fungujícími v rámci NATO a Evropské unie.

3. Provozní bezpečnost a technologie pro případ nouze

S rostoucím počtem dronů ve vzdušném prostoru roste také riziko incidentů a nehod. V současné době se značná část technologických projektů zaměřuje na zvýšení:

  • doletu,
  • nosnosti,
  • operační autonomie.

Naopak otázkám souvisejícím s provozní bezpečností a nouzovými postupy se věnuje mnohem méně pozornosti. Zejména je nutné rozvíjet technologie, jako jsou:

  • systémy automatického nouzového přistání,
  • padákové systémy pro drony,
  • redundance řídicích a komunikačních systémů,
  • autonomní algoritmy pro výběr bezpečného místa přistání.

Bez zavedení těchto opatření bude obtížné získat společenskou a regulační podporu pro širší využití dronů nad obydlenými oblastmi.

4. Integrace dronových systémů se systémy umělé inteligence

Současné dronové systémy již nefungují jako samostatné operační platformy. Jejich účinnost vyplývá z integrace se systémy:

  • umělá inteligence,
  • analýza dat,
  • satelitního průzkumu,
  • systémů velení a řízení.

Na moderním bojišti se stále častěji využívají integrované operační systémy, které zahrnují:

  • roje průzkumných dronů,
  • útočné drony,
  • pozemní práce,
  • autonomní logistické systémy.

Koordinace těchto systémů vyžaduje sofistikované informační platformy, které v reálném čase analyzují obrovské objemy provozních dat. Proto je nezbytné vytvořit integrovaný systém velení operací s drony, který umožní:

  • koordinaci činností mnoha bezpilotních systémů,
  • analýzu dat v reálném čase,
  • podpora operativního rozhodování pomocí systémů umělé inteligence.

5. Kyberbezpečnost a odolnost dronových systémů

Bezpilotní systémy jsou obzvláště náchylné k útokům v oblasti elektronického boje a kyberútokům. Mezi nejčastěji používané metody prevence patří:

  • rušení signálu GPS,
  • převzetí kontroly nad drony,
  • zadávání falešných údajů do řídicích systémů,
  • rušení rádiového spojení.

V souvislosti s tím musí být rozvoj dronových technologií úzce spojen s rozvojem kompetencí v následujících oblastech:

  • kryptografie,
  • kyberbezpečnosti,
  • elektronického boje,
  • odolnost komunikačních systémů.

Rovněž je nezbytné vytvářet specializované vývojářské týmy, které budou software pro dronové systémy neustále rozvíjet a aktualizovat.

6. Integrace technologického prostředí

Polsko disponuje značným potenciálem v oblasti dronových technologií, avšak toto odvětví je v současné době velmi roztříštěné. Do prací na bezpilotních systémech se podílejí:

  • soukromé podniky,
  • technologické startupy,
  • akademická pracoviště,
  • výzkumné ústavy,
  • inženýrské kruhy,
  • obranný sektor.

Chybějící systémová integrace těchto prostředí může vést k duplicitě projektů, roztříštěnosti zdrojů a omezení efektu rozsahu.

Proto je nutné vytvořit platformu pro spolupráci, která propojí technologickou, průmyslovou a vojenskou sféru.

7. Zřízení Centra pro operace s drony Polské republiky v rámci velkého strategického projektu COP 2.

Jedním z klíčových prvků národní strategie rozvoje dronových technologií by mělo být zřízení Centra dronových operací Polské republiky.

Mezi hlavní úkoly takové instituce by mohly patřit:

  • koordinace programů výzkumu a vývoje,
  • integrace technologických prostředí,
  • vývoj operačních a školicích systémů,
  • testování nových technologií,
  • vypracovávání provozních standardů pro dronové systémy.

Centrum by mohlo plnit roli národního kompetenčního centra v oblasti bezpilotních technologií.

8. Vědecko-technologické centrum pro technologie dronů

Za účelem urychlení rozvoje dronových technologií v Polsku je vhodné zřídit specializované vědecko-technologické centrum, které by propojovalo výzkumnou, výrobní a implementační činnost. Tento model funguje v mnoha technologicky vyspělých zemích, kde v rámci jednoho komplexu působí:

  • výzkumné ústavy,
  • technologická laboratoře,
  • prototypové linky,
  • projektová centra podniků.

Podobné centrum by mohlo vzniknout v Polsku v rámci zvláštní ekonomické zóny nebo technologického parku, a to ve spolupráci s:

  • veřejné správy,
  • technických vysokých škol,
  • výzkumných ústavů,
  • soukromého průmyslu.

9. Závěry a doporučení

Aby bylo možné plně využít potenciál dronových technologií v Polsku, doporučuje se:

  1. Vypracování národní strategie rozvoje bezpilotních systémů.
  2. Vytvoření integrovaného systému řízení provozu dronů.
  3. Rozvoj systémů provozní bezpečnosti a nouzových postupů.
  4. Integrace dronových systémů s platformami umělé inteligence.
  5. Posílení kompetencí v oblasti kyberbezpečnosti a elektronického boje.
  6. Integrace vědeckých, technologických a průmyslových kruhů.
  7. Zřízení Centra pro operace s drony Polské republiky.
  8. Založení vědecko-technologického centra pro rozvoj bezpilotních technologií.

Zpracoval tým odborníků pod vedením prof. dr hab. inž.Vladimíra Adamského.

Prof. dr hab. inž. Włodzimierz Adamski je odborníkem v oblasti počítačem podporovaného navrhování a výroby (CAD/CAM) a jedním z průkopníků zavádění těchto technologií v polském leteckém průmyslu. Po dobu 42 let působil ve společnosti PZL Mielec, kde zastával mimo jiné funkce hlavního IT specialisty, ředitele pro vývojového a technického ředitele, přičemž se podílel na pracích týkajících se letadel Dromader, Iskierka, Iryda, An-28, M-28 Skytruck, ATR-42, ATR-72, Boeing 757 a Boeing 787 Dreamliner. Jeho dílo zahrnuje více než 90 vědeckých prací a přes 150 velkých projektů realizovaných v průmyslu, jakož i monografii „Vybrané problémy navrhování a výroby pomocí CAD/CAM ve strojírenství“. Působil jako pedagog mimo jiné na Technické univerzitě v Rzeszowě a na Technické univerzitě ve Varšavě a angažoval se v činnosti organizací SIMP, NOT a sdružení ProCAx, kde se zasazoval o popularizaci počítačových inženýrských systémů. Za vědecké, technické a organizační úspěchy byl oceněn mimo jiné titul „Zlatý inženýr 2022“, Zlatý a Stříbrný záslužný kříž, Diamantovou čestnou medaili NOT a titul „Obyvatel města Mielec roku 2023“.