Nová bojiště: bezpilotní letouny a neutralizační systémy (C-UAS)

V posledních několika letech se bezpilotní letouny (UAV), lidově nazývané drony, staly jedním z klíčových prvků moderních ozbrojených konfliktů, ale také nástrojem využívaným v průmyslu, logistice, zemědělství, záchranných službách nebo při technických kontrolách. Jejich všudypřítomnost a stále snadnější přístup k nim však znamená, že roste i rozsah hrozeb – jak pro vojenskou, tak pro civilní infrastrukturu. V reakci na tuto výzvu se vyvíjí nový segment technologií: systémy proti UAS (Counter-UAS, C-UAS), jejichž cílem je odhalit, monitorovat a neutralizovat hrozby plynoucí z neoprávněných letů UAV.

Dnešní válka s drony připomíná technologický závod – na jedné straně máme bleskurychlá, levná a těžko odhalitelná zařízení a na druhé straně stále sofistikovanější obranné systémy, často využívající umělou inteligenci, analýzu rádiového signálu, termovizní kamery a elektromagnetické zbraně. Proto je důležité nejen mít správné vybavení, ale také ho umět integrovat a operativně používat v dynamickém prostředí hrozeb.

MBF Group SA, společnost se zkušenostmi s obchodním a projektovým řízením v oblasti bezpečnosti, aktivně zkoumá potenciál odvětví bezpilotních letounů a technologií proti bezpilotním letounům. Interně rozvíjíme kompetence a budujeme tým odborníků, včetně specialistů s vojenskými a operačními zkušenostmi. Současně pokračujeme v rozvoji stávajícího podnikání a chceme prokázat svou způsobilost prostřednictvím vyhlášení klíčových komoditních zakázek (vzhledem k jejich významné finanční hodnotě).

Trh s drony a anti-drony: nové odvětví obchodu

Dnešní trh s drony a protidrony rychle roste a stává se jedním z nejperspektivnějších odvětví moderní ekonomiky. Stále častěji se již nejedná pouze o oblasti vojenského výzkumu nebo hobbystické civilní aplikace, ale o plnohodnotný průmyslový segment – srovnatelný s trhem klasických surovin, technických komponentů nebo elektronických zařízení. Výroba, zprostředkování a prodej řešení souvisejících s bezpilotními letouny – ať už jde o bojové a průzkumné drony nebo nástroje pro jejich detekci či neutralizaci – se stává každodenní záležitostí i pro civilní společnosti působící na pomezí průmyslu, obrany a technologií.

Působení v tomto odvětví se ve skutečnosti nijak výrazně neliší od klasického obchodu se surovinami, palivy nebo chemikáliemi – vyžaduje spolehlivé partnery, znalost logistiky, přístup k výrobcům a schopnost ověřit technické parametry. Stále důležitější roli hrají také otázky dodržování předpisů mezinárodního práva, certifikace a smluvní odpovědnosti. Zkušení obchodní a logističtí operátoři, kteří se dříve specializovali na zemědělský, chemický nebo petrochemický sektor, mají nyní přirozenou příležitost rozšířit své působení o nové technologie související s bezpečností – pokud mají správné kompetence a kontakty.

MBF Group SA – jako kótovaná společnost se zavedenou pozicí v oblasti obchodu se surovinami, chemickými produkty a průmyslovými komponenty – využívá svůj potenciál ke vstupu na trh bezpilotních a bezpilotních technologií. Naše zázemí spočívá jak v komerčních zprostředkovatelských zkušenostech, tak v přímých vztazích s vojenskými odborníky, inženýry a dodavateli bezpečnostních a technologických řešení. Budujeme tým odborníků se zkušenostmi z armádního a obranného průmyslu, což nám umožňuje kompetentní a odpovědný přístup k tomuto novému segmentu podnikání.

Bojové bezpilotní letecké systémy (C-UAS): přehled a klasifikace

Hrozba ze strany bezpilotních letounů vedla k rychlému vývoji systémů proti bezpilotním letounům, které nyní tvoří jeden z nejpokročilejších a nejkomplexnějších segmentů moderních obranných technologií. Tzv. Protiletadlové systémy (Counter-Unmanned Aerial Systems – C-UAS) jsou určeny k účinné detekci, identifikaci, sledování a neutralizaci neoprávněně nasazených bezpilotních letounů – jak ve veřejném, tak ve vojenském prostoru.

Proces boje proti dronu začíná zjištěním jeho přítomnosti. K tomuto účelu se používají různé typy senzorů: radary s vysokým rozlišením, elektrooptické a termovizní kamery, akustické senzory a také radiofrekvenční přijímače, které analyzují signály ze zařízení komunikujících s bezpilotním letounem. Klíčová je nejen technologie měření, ale také integrace dat a inteligentní analýza – často s využitím algoritmů strojového učení, které rozlišují mezi skutečnou hrozbou a falešným poplachem.

Jakmile je objekt detekován, nastává fáze identifikace – určení, zda se jedná o dron, jakého je typu, jaká rizika může nést, zda se pohybuje autonomně nebo je řízen na dálku a zda lze určit polohu operátora. Pokud je hrozba potvrzena, systém přejde na sledování trajektorie, které umožňuje vyhodnotit záměry dronu a předpovědět jeho další postup, například přiblížení ke kritické infrastruktuře, vznášení se nad strategickým objektem nebo blížící se přistání.

Poslední fází provozu C-UAS je neutralizace, která může mít různé formy. V civilním prostředí se upřednostňují nekinetické metody, jako je rušení rádiových signálů (jamming), převzetí kontroly nad dronem (spoofing) nebo použití elektromagnetických zbraní (HPM). Ve vojenském prostředí nebo v situacích, kdy je třeba rychle a přímo zneškodnit cíl, se používají také kinetické metody: kulomety, tříštivé střely, stíhací drony nebo ruční odpalovací zařízení.

Systémy proti dronům lze také rozdělit podle povahy jejich fungování. Pasivní systémy mají pozorovací funkci – shromažďují údaje o objektech ve vzdušném prostoru, ale přímo nezasahují do jejich provozu. Patří mezi ně radary, kamery, zvukové senzory nebo RF analyzátory. Jsou základem každého zařízení a umožňují včasné rozpoznání nebezpečí. Aktivní systémy jsou naopak zodpovědné za přímou reakci – fyzické nebo digitální vyřazení dronu. Tato skupina zahrnuje kinetické i elektronické prostředky ničení.

Stále častěji se však používá tzv. integrované systémy – kombinace detekčních, sledovacích a neutralizačních technologií v jediné platformě. Příkladem je polský systém REKiN, který v sobě integruje radar, vícehlavňové zbraně, rušičky a elektromagnetické zbraně a jehož modulární konstrukce umožňuje použití ve stacionárních i mobilních konfiguracích. Podobný přístup zaujímá i společnost DroneShield s řešeními, jako je DroneSentry-X, a také Dedrone nebo systém proti dronům společnosti Airbus Defence and Space, který dokáže účinně chránit objekty v okruhu až 10 kilometrů díky kombinaci radaru, kamer a inteligentního rušení signálu.

Dnešní bojové systémy bezpilotních letounů již nejsou jednotlivá zařízení – stávají se komplexním operačním prostředím, které vyžaduje integraci více technologií, okamžitou analýzu dat a flexibilní provoz v dynamickém prostředí. Právě tato mnohovrstevnatost činí z C-UAS jednu z klíčových oblastí růstu pro obranný průmysl a veřejnou bezpečnost. MBF Group SA rovněž aktivně analyzuje potenciál tohoto trhu, rozvíjí své kompetence a připravuje se na širší zapojení do tvorby a implementace moderních řešení ochrany vzdušného prostoru.

Neutralizace dronů – nejvyšší obranné opatření

Když je bezpilotní letadlo detekováno, identifikováno a klasifikováno jako hrozba, klíčovým krokem protiopatření je jeho neutralizace. Právě tato fáze uzavírá cyklus obrany proti dronům a určuje účinnost C-UAS. Neutralizace může být provedena dvěma hlavními způsoby: kinetickým (fyzické zničení cíle) nebo nekinetickým (narušení jeho fungování bez fyzického kontaktu).

Volba metody závisí na řadě faktorů – typu a velikosti dronu, umístění (urbanizovaná oblast vs. volné prostranství), povaze chráněného objektu a důsledcích případného pádu zneškodněného bezpilotního letounu.

Nekinetické metody – boj bez použití fyzické síly

Nekinetické neutralizační techniky jsou stále důležitější, zejména v civilním prostředí, kde je zásadní minimalizovat riziko pro životní prostředí. Mezi nejčastěji používané patří:

(a) rušení signálů)

Rušící systémy(rušičky) blokují komunikaci mezi dronem a jeho operátorem (RC kanály, Wi-Fi, LTE) nebo signál GPS, což vede k:

  • nouzové přistání,
  • návrat do výchozího bodu (RTH),
  • vznášení se na místě nebo ztráta kontroly.

Moderní rušicí systémy dokáží automaticky rozpoznat typ použité frekvence a použít přesný směrový rušicí signál.

(b) Spoofing/hijacking)

V pokročilejších scénářích je možné se vydávat za operátora a převzít kontrolu nad dronem:

  • Napodobování signálu GPS (spoofing),
  • zachycení komunikačního protokolu.

Tyto typy řešení vyžadují pokročilé vybavení a znalost specifik bezpilotních systémů, a proto je využívají především armáda a specializované služby.

(c) Elektromagnetické zbraně (EMP / HPM)

Technologie vysokoenergetických elektromagnetických pulzů (HPM ) deaktivují elektroniku dronu dočasným přetížením integrovaných obvodů. Jejich výhodou je, že mohou:

  • neutralizovat více dronů současně,
  • operace v širší oblasti,
  • působí neviditelně a okamžitě.

Testují se mimo jiné elektromagnetické zbraně. NATO, USA, Číny a vybraných zemí EU – práce na něm pokročily také v Polsku.

Kinetické metody – fyzické zničení dronu

Kinetické metody stále hrají důležitou roli, zejména tam, kde se nelze spolehnout na rušení (např. v případě autonomních dronů bez aktivní komunikace s operátorem).

(a) kulomety a programovatelné střely

Používá se především ve vojenských systémech – výzbroj tohoto typu to umožňuje:

  • zničení dronu na vzdálenost až několika set metrů,
  • eliminace jednotlivých rychle se pohybujících cílů.

Programovatelné výbušné střely vytvářejí oblak střepin, což zvyšuje účinnost proti malým bezpilotním letounům.

(b) záchytné drony

Jedná se o bezpilotní letouny speciálně určené k pronásledování a zachycení jiných bezpilotních letounů. Nejčastěji jsou vybaveny:

  • záchytné sítě,
  • uchopení paží,
  • RF rušení zařízení z blízké vzdálenosti.

Používají se tam, kde je prioritou přesnost a selektivita – například v městském prostředí.

c) Ruční odpalovače sítí

Jednoduché a levné řešení, které se používá při prosazování práva a ochraně infrastruktury. Jejich dosah je obvykle 15-30 metrů. Ačkoli jejich účinnost je omezená, jsou užitečné pro pomalé nebo vznášející se bezpilotní letouny.

Integrované neutralizační systémy – příklad komplexních řešení

Pokročilé platformy C-UAS kombinují několik metod neutralizace v jediné architektuře. Jejich výhodou je možnost pružně reagovat na různé typy hrozeb.

Příklady integrovaných systémů:

  • REKiN (Polsko) – rozsáhlý systém, který integruje:
    • radarová a termovizní optika,
    • inteligentní rušičky,
    • vícehlavňové dělo a tříštivá munice,
    • Součásti elektromagnetických zbraní.
  • DroneSentry-X Mk2 (DroneShield ) – kompaktní systém pro neutralizaci rádiových vln integrovaný s umělou inteligencí, který se používá mj. pro ochranu konvojů, letišť a hranic.
  • DedroneDefender – rušička používaná policií a pohraniční stráží v USA, Německu a Izraeli.
  • Systém Airbus Counter-UAV – využívá inteligentní radar, optické senzory a směrové rušení a dosahuje účinnosti na vzdálenost až 10 km.

Navrhnout a postavit si dron není triviální úkol, ale je to možné, zejména pro ty, kteří mají základní znalosti mechaniky, elektroniky a programování. Sestavení vlastního dronu vyžaduje sestavení správných komponent, jako je rám (obvykle čtyřramenný), motory, regulátory otáček, letový regulátor, vrtule a systém pro přenos obrazu a dálkové ovládání.

Příkladem komplexních řešení kombinujících různé metody obrany v jedné platformě jsou integrované systémy neutralizace dronů, jako je polský systém REKiN (Raging Kinetic and Non-Kinetic Emitter). REKiN integruje pokročilé senzory, včetně radaru a termovizní optiky, které umožňují efektivní detekci a sledování bezpilotních letounů. Systém využívá inteligentní rušičky, které ruší rádiové signály dronů, a také kinetické komponenty, jako je vícehlavňové dělo a tříštivá munice, které fyzicky neutralizují hrozby. Kromě toho je systém vybaven vysoce výkonnou elektromagnetickou zbraní schopnou zasáhnout cíle na vzdálenost až 1 km, což bylo potvrzeno při polních testech.

Výhodou těchto integrovaných platforem C-UAS je jejich flexibilita a přizpůsobivost různým scénářům ohrožení, a to jak v civilním, tak ve vojenském prostředí. Díky fúzi dat z různých senzorů a využití umělé inteligence mohou tyto systémy automaticky rozpoznat, zaměřit a zneškodnit drony různých tříd a přizpůsobit reakci specifikům chráněného objektu. Systém REKiN, který je výsledkem spolupráce polských vědeckých a průmyslových institucí, ukazuje, jak kombinace kinetických a nekinetických metod v jednom systému zvyšuje účinnost ochrany proti moderním vzdušným hrozbám.

Neutralizace dronů je dnes jedním z nejrychleji rostoucích segmentů bezpečnostního trhu. Kombinuje vojenské a kybernetické technologie a umělou inteligenci. Proto roste zájem průmyslových a obranných společností o toto odvětví. V rámci budování kompetencí přijímá naše společnost organizační a věcná opatření, která mohou být základem pro další vývoj řešení bezpečnosti a ochrany bezpilotních letadel v budoucnosti.

Obrana proti bezpilotním letounům: praktické provedení

Vývoj protidronové technologie se odráží nejen v laboratořích a výzkumných a vývojových centrech, ale především v reálných provozních aplikacích. Dnešní systémy obrany proti dronům integrují všechny fáze provozu – od včasné detekce přes identifikaci a sledování až po neutralizaci hrozby – do jediné ucelené architektury. Příkladem takového řešení je systém DroneSentry od společnosti DroneShield, který je nasazen mimo jiné na americké letecké základně Grand Forks a na letišti St.John’s. Gallen-Altenrhein ve Švýcarsku. Systém zajišťuje nepřetržitou 360stupňovou ochranu vzdušného prostoru a integruje radarové, optické a rádiové senzory s inteligentními rušícími systémy. Dalším pokročilým řešením je izraelský systém EnforceAir, který umožňuje bezpečně převzít neautorizovaný dron a přistát na určeném místě.

Praktické implementace takových systémů stále častěji zahrnují civilní a vojenská letiště, která potřebují chránit vzdušný prostor před náhodným nebo úmyslným narušením drony. Jejich přítomnost může vést ke zpoždění, narušení letového provozu a v krajním případě i k ohrožení života a zdraví cestujících. Stejně důležité jsou aplikace ve vojenských zařízeních a kritické infrastruktuře, jako jsou elektrárny, rafinerie, sklady paliv a datová centra. Na těchto místech mohou být drony využívány k průzkumu, sabotážím nebo narušování technických systémů.

Systémy C-UAS se používají také při masových veřejných akcích – koncertech, sportovních událostech nebo státních shromážděních -, kde je cílem zajistit bezpečnost účastníků a preventivně vyloučit riziko atentátu nebo provokace. V posledních letech se technologie proti dronům stále častěji používají také při ochraně hranic a pobřežních a přístavních zón, kde mohou být neoprávněně používané drony využívány k pašování, průzkumu nebo špionáži.

Účinná obrana proti bezpilotním letounům vyžaduje komplexní přístup, který integruje různé technologie, jako je například mikrodopplerovský radar, umělá inteligence pro analýzu obrazu a signálu, rádiové rušičky s přesně definovaným dosahem nebo systémy pro převzetí kontroly nad zařízením za letu. Taková řešení se nyní stávají standardem v moderních systémech ochrany vzdušného prostoru a představují skutečnou výhodu v prostředí, kde se počet a technická vyspělost hrozeb neustále zvyšuje.

Vlastní návrh a konstrukce dronů

V době širokého přístupu k technologiím, open-source platformám a levným elektronickým součástkám je možné navrhnout a postavit si vlastní dron i mimo profesionální odvětví. To však neznamená, že je to snadný úkol. Vlastní stavba dronu vyžaduje znalosti z oblasti mechaniky, elektroniky a programování, stejně jako praktické znalosti aerodynamiky a fungování řídicích systémů.

Konstrukce dronu vyžaduje pochopení aerodynamiky a principů jednotlivých součástí, stejně jako schopnost integrovat je do funkčního systému. Systém ovládání dronu je poměrně intuitivní, ale vyžaduje trénink, abyste zvládli řízení v různých orientacích vůči operátorovi.

V praxi je stavba FPV (létání z pohledu první osoby) dronů svépomocí oblíbená u hobbyistů, ačkoli na trhu jsou již hotové pokročilé FPV systémy, které usnadňují začátky i začátečníkům. Je však třeba mít na paměti, že vlastní konstrukce a stavba dronu vyžaduje čas, trpělivost a praxi, zejména pokud jde o kalibraci a letové zkoušky. Hotové „out of the box“ drony nabízejí větší stabilitu a bezpečnost, ale za cenu menší flexibility při přizpůsobování komponent.

Shrnuto a podtrženo, navrhovat a stavět drony mohou i nadšenci, ale nelze to považovat za snadný úkol – vyžaduje to technické znalosti, praxi a přístup ke správným součástkám a nástrojům. Pro začátečníky může být lepší začít s hotovými stavebnicemi nebo systémově integrovanými FPV drony, které vám umožní rychle se naučit létat a pochopit základy konstrukce.

Budoucnost systémů proti dronům

Válka s drony se stává jednou z klíčových výzev moderních bezpečnostních systémů – vojenských i civilních. Vývoj technologie bezpilotních letounů se v posledním desetiletí exponenciálně zrychlil a jejich dostupnost, miniaturizace a operační schopnosti znamenají, že i jednoduché konstrukce mohou představovat vážnou hrozbu pro kritickou infrastrukturu, veřejný pořádek a dokonce i pro vedení vojenských operací. Odpovědí na tento trend musí být stejně dynamický rozvoj technologií proti dronům – kombinace přesnosti detekce, účinnosti neutralizace a flexibility integrace se stávajícími bezpečnostními systémy.

Moderní řešení C-UAS mají stále častěji podobu komplexních integrovaných platforem kombinujících radarové, elektrooptické a RF senzory, analýzu signálů pomocí umělé inteligence a inteligentní prostředky neutralizace – kinetické i nekinetické. Jsou nasazovány na letištích, vojenských základnách, hranicích a při hromadných akcích, kde poskytují skutečnou ochranu proti vzdušným hrozbám. Zároveň roste segment soukromých a poloprofesionálních uživatelů, kteří si staví nebo upravují vlastní drony pro sportovní, výzkumné nebo technické účely. Tento vývoj je neoddělitelně spojen s potřebou norem, školení a regulace, aby bylo možné bezpilotní technologie používat bezpečně a zodpovědně.

V této měnící se tržní a technologické realitě je nezbytné zapojit nejen státní instituce a služby, ale také soukromé průmyslové subjekty, které mohou do nové generace bezpečnostních systémů vnést flexibilitu, inovace a inženýrské schopnosti. V této souvislosti si společnost MBF Group SA uvědomuje strategický význam odvětví dronů a protidronů a považuje je za oblast potenciálního obchodního růstu v nadcházejících letech. Jedním z prvků budování kompetencí v oblasti bezpilotních technologií a systémů ochrany vzdušného prostoru je budování odborné základny založené na vojenských a průmyslových zkušenostech.

Budoucnost války s drony není jen o stále sofistikovanějších detekčních a neutralizačních systémech, ale také o integraci těchto řešení s velitelskými sítěmi, mobilními platformami a v dlouhodobějším horizontu i se systémy umělé inteligence, které se rozhodují v reálném čase. Boj ve vzdušné oblasti dnes není jen otázkou obrany, ale také technologické a informační převahy. Drony – jako nástroje, ale také jako hrozby – budou ve strategiích států, služeb a firem stále důležitější.

 

C-UAS