Hnojiva: Situace na trhu v roce 2025 a analýza cenových prognóz

Trh s hnojivy v Evropě zažívá jednu z největších krizí za poslední roky, která je silně ovlivněna rostoucími cenami komodit a geopolitickým napětím. Vysoké výrobní náklady, omezené zásoby a logistické problémy způsobují prudký nárůst cen a dostávají zemědělce a výrobce do obtížné situace. Kromě toho oslabující euro zvyšuje náklady na dovoz a válka na Ukrajině omezuje dodávky z klíčových trhů. V důsledku toho čelí průmysl hnojiv jako celek výzvám, které by bez příslušných opatření mohly dále destabilizovat zemědělské odvětví.

Krize se dotýká především dusíkatých hnojiv, jako je močovina, jejichž ceny v důsledku celosvětové poptávky a omezení výroby rychle rostou. Zemědělci v Evropě, kteří se potýkají s rostoucími výrobními náklady, zadržují nákupy v naději, že se ceny stabilizují, což zase zhoršuje problémy se skladováním a snižuje dostupnost produktů na trhu. Situaci zhoršuje také politika a sankce, jejichž cílem je snížit závislost Evropy na ruských a běloruských dodávkách.

Společnost MBF Group SA je důvěryhodným dodavatelem hnojiv, který na polský trh a trh EU nabízí širokou škálu vysoce kvalitních produktů, včetně močoviny třídy A a B. Společnost se rovněž specializuje na dodávky dusíkatých hnojiv, jako je dusičnan amonný a dusičnan vápenato-amonný (KAS), fosforečnan di-amonný (DAP), jakož i draselná a směsná hnojiva. Díky spolupráci s renomovanými výrobci z východní Evropy a Asie zaručuje skupina MBF konkurenceschopné ceny a soulad výrobků s evropskými normami kvality.. Tým skupiny MBF zajišťuje nejen stabilní dodávky, ale také flexibilitu při přizpůsobování nabídky potřebám zákazníků na dynamicky se měnícím trhu s hnojivy. Společnost je ideálním partnerem pro zemědělce a distributory, kteří hledají spolehlivé zdroje klíčových zemědělských produktů.

Dramatická situace na evropském trhu s hnojivy

Evropský trh s hnojivy se v posledních letech nachází v mimořádně obtížné situaci. Drastické zvýšení cen energetických surovin, především zemního plynu, spolu s narušením dodavatelských řetězců a geopolitickým napětím vedlo k vážným problémům ve výrobě a distribuci hnojiv. Důsledky této krize pociťují jak výrobci, tak zemědělci, a v důsledku toho i celé hospodářství.

Rostoucí ceny plynu – hlavní katalyzátor krize

Hlavní příčinou růstu cen hnojiv je bezpochyby prudký nárůst cen zemního plynu. Plyn je klíčovou surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv, která tvoří až 60-80 % výrobních nákladů. Jeho významný podíl na nákladech znamená, že jakákoli změna ceny plynu má přímý dopad na cenu konečného produktu. Nárůst cen plynu, způsobený mj.. zvýšená poptávka, omezení nabídky a geopolitické konflikty donutily výrobce hnojiv zvýšit ceny svých výrobků, aby si udrželi ziskovost.

Problémy s dovozem a nízké zásoby

Kromě rostoucích cen energií se na trhu s hnojivy projevují také problémy s dovozem. Sankce uvalené na Rusko a Bělorusko, které byly významnými dodavateli hnojiv na evropský trh, omezily přístup k těmto produktům. Narušení dodavatelských řetězců způsobené pandemií COVID-19 a válkou na Ukrajině navíc ztížilo dovoz hnojiv z jiných oblastí světa. V důsledku toho se výrobci a zemědělci potýkají s nedostatkem komodit a musí hledat alternativní zdroje dodávek, což často znamená dodatečné náklady a prodloužení dodacích lhůt. Nízké zásoby hnojiv ve skladech dále zhoršují problém s dostupností a udržují tlak na ceny.

Slabé euro – další zátěž

Oslabení eura vůči ostatním měnám, zejména vůči americkému dolaru, představuje pro evropské výrobce a dovozce hnojiv další výzvu. Většina transakcí na trhu s hnojivy je denominována v dolarech, což znamená, že při slabém euru se nákupy hnojiv v zahraničí prodraží. To se následně promítá do zvýšení cen hnojiv na domácím trhu a představuje další zátěž pro výrobce a zemědělce.

Zvýšení výrobních nákladů na hnojiva

Zemní plyn je nepostradatelnou součástí procesu výroby dusíkatých hnojiv. Jeho role je tak důležitá, že se odhaduje, že se podílí až na 60-80 % celkových výrobních nákladů na tato hnojiva. Dusíkaté sloučeniny, základní složka mnoha hnojiv, se získávají procesy, které vyžadují velké množství tepelné energie, a právě tu poskytuje zemní plyn.

Zvýšení cen plynu – přímý dopad na výrobní náklady

V posledních letech jsme byli svědky výrazného nárůstu cen zemního plynu na světových trzích. Tento trend, způsobený mimo jiné zvýšená poptávka, omezení nabídky a geopolitické konflikty měly přímý dopad na náklady na výrobu hnojiv. Výrobci dusíkatých hnojiv stáli před těžkou volbou: buď zvýšit ceny svých výrobků, aby si udrželi ziskovost, nebo snížit výrobu.

Náklady na výrobu močovinových pelet – velký nárůst

Močovina je jedno z nejdůležitějších dusíkatých hnojiv, které se hojně používá v zemědělství. Jeho výroba je energeticky obzvláště náročná, takže je velmi citlivá na změny cen plynu. Nárůst ceny plynu v posledních letech dramaticky zvýšil náklady na výrobu močovinových pelet.

Analýza změn nákladů na výrobu močoviny od roku 2024

Pro lepší ilustraci rozsahu problému je užitečné provést analýzu změn nákladů na výrobu močoviny od roku 2024.[Zde lze připojit graf nebo tabulku znázorňující dynamiku změn nákladů na výrobu močoviny v čase]. Z údajů vyplývá, že výrobní náklady tohoto hnojiva se výrazně zvýšily, což má přímý dopad na jeho cenu na trhu.

Záporná rozpětí výrobců a omezení výroby

Dopad zvýšení nákladů

Drastický nárůst nákladů na výrobu hnojiv, zejména močoviny, vedl k tomu, že marže mnoha výrobců se dostaly do záporných hodnot. To znamená, že prodejem hnojiv za tržní ceny vznikaly společnostem ztráty. Taková situace je zjevně dlouhodobě neudržitelná a nutí výrobce přijímat obtížná rozhodnutí.

Výrobní omezení

Tváří v tvář rostoucím nákladům a záporným maržím se mnoho výrobců rozhodlo omezit výrobu hnojiv. Některé společnosti zcela zastavily výrobu některých typů hnojiv, což dále zhoršilo problém s dostupností těchto výrobků na trhu. Omezení produkce mají závažné důsledky pro zemědělství, protože omezují přístup zemědělců k základním vstupům.

Ceny hnojiv na začátku roku 2025

Prudký nárůst cen močoviny

Začátek roku 2025 přinesl zemědělcům a potravinářům šokující zprávy. Ceny hnojiv, zejména močoviny, dosáhly historických maxim. K tomuto růstu přispěly především faktory, o nichž jsme hovořili dříve:

  • Vysoké výrobní náklady: Jak jsme již uvedli, zvýšení ceny zemního plynu, hlavní suroviny pro výrobu dusíkatých hnojiv, výrazně zvýšilo náklady na výrobu močoviny.
  • Omezená nabídka: Rostoucí výrobní náklady donutily mnoho výrobců omezit výrobu nebo ji dokonce zcela zastavit. To spolu s logistickými problémy omezilo dodávky hnojiv na trh.
  • Zvýšená poptávka: navzdory vysokým cenám zůstala poptávka po hnojivech, zejména v období před setím, vysoká. Zemědělci, aby si zajistili dobrou úrodu, byli nuceni nakupovat hnojiva za mnohem vyšší ceny.

Dopad výběrových řízení v Indii na světové ceny hnojiv

Indie, která je jedním z největších spotřebitelů hnojiv na světě, pravidelně pořádá rozsáhlá výběrová řízení na nákup těchto produktů. Tato výběrová řízení mají významný dopad na ceny hnojiv na světovém trhu.

V roce 2025 přispěly indické tendry k ještě většímu nárůstu cen močoviny. Zvýšená poptávka z Indie vytvořila další tlak na ceny, což dále zhoršilo situaci na trhu.

Logistické problémy v Íránu a jejich dopad na evropský trh

Írán je jedním z hlavních světových výrobců hnojiv. Logistické problémy, jako jsou sankce, dopravní omezení nebo ozbrojené konflikty, by mohly výrazně ovlivnit vývoz hnojiv ze země.

V roce 2025 přispěly logistické problémy v Íránu ke snížení dodávek hnojiv na evropský trh. Nedostatek hnojiv z Íránu dále zvýšil cenu ostatních hnojiv, včetně močoviny, protože výrobci a dovozci museli hledat alternativní zdroje dodávek.

Dopad geopolitické situace

Válka na Ukrajině a její důsledky pro dopravu a dovoz hnojiv
Válka na Ukrajině významně ovlivnila trh s hnojivy v Evropě. Konflikt vedl k omezení klíčových dopravních tras přes Černé moře, které dříve umožňovaly levnou a rychlou přepravu hnojiv. Kromě toho se zvýšily náklady na dopravu a pojištění při dodávkách, což ovlivnilo konečné ceny výrobků. Situaci dále zhoršily útoky na energetickou infrastrukturu a výrobní zařízení v oblasti Blízkého východu, které jsou klíčové pro vývoz hnojiv. Problémy s dodávkami z Ukrajiny a okolních zemí donutily evropské dovozce hledat alternativní zdroje dodávek, což vedlo k vyšším nákladům.

Závislost Evropy na hnojivech z Ruska a Běloruska

Navzdory hospodářským sankcím je Evropa stále značně závislá na hnojivech z Ruska a Běloruska. Podle odhadů bude v roce 2024 přibližně 36 % polského dovozu hnojiv pocházet z těchto zemí, což je o 25 % více než v předchozím roce. Důvodem jsou nižší ceny produktů z Ruska a Běloruska, které se staly alternativou k drahým hnojivům vyráběným v Evropě. Taková situace vyvolává obavy ze závislosti trhu EU na dodávkách z těchto zemí a podkopává snahy o nezávislost na východních trzích.

Sankce EU a opatření k omezení dovozu

Evropská unie podnikla kroky k omezení dovozu hnojiv z Ruska a Běloruska zavedením sankcí a plánováním nových antidumpingových cel. Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko aktivně lobbují za zavedení dodatečných poplatků na ruská hnojiva v rozmezí 30-40 %. Kromě toho Národní daňová správa v Polsku provádí činnosti zaměřené na monitorování trhu a eliminaci nelegálního dovozu běloruských výrobků, což přineslo první výsledky – dosud bylo zablokováno 70 % dovozu močoviny z Běloruska. Účinnost těchto opatření však vyžaduje větší podporu ze strany ostatních členských států EU, které nejsou vždy ochotny zavádět přísnější předpisy, zejména v jižní Evropě, kde je závislost na ruském dovozu stejně vysoká.

Geopolitická situace zůstává klíčovým faktorem ovlivňujícím trh s hnojivy a její dlouhodobé důsledky pro evropské zemědělství mohou být v nadcházejících letech ještě výraznější.

Zvyšující se ceny ostatních druhů hnojiv

Dopad na trh s hnojivy

Močovina je sice jedním z nejvíce postižených hnojiv, ale problém se neomezuje pouze na ni. Vedlejší efekt rostoucích výrobních nákladů a omezení dodávek znamenal, že výrazně vzrostly i ceny dalších klíčových hnojiv.

Zvýšení cen dusičnanu amonného, fosforečnanů a draslíku

  • Dusičnan vápenato-amonný: Toto oblíbené hnojivo, které obsahuje jak dusík, tak vápník nezbytný pro zlepšení struktury půdy, se také zdražilo. Ke zvýšení cen tohoto hnojiva přispělo zvýšení ceny plynu, který je nezbytný pro výrobu čpavku, jedné ze složek dusičnanu vápenatého.
  • Fosfáty: Fosfor je jednou z nejdůležitějších rostlinných živin. Jeho nedostatek může vést ke zpomalení růstu a vývoje rostlin. Ceny fosfátů vzrostly zejména v důsledku omezení dodávek z některých oblastí světa a zvýšené poptávky.
  • Draslík: Draslík hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech v rostlinách, například při transportu vody a živin. Ceny draslíku rovněž vzrostly v důsledku zvýšených výrobních nákladů i omezení nabídky.

Žádné náznaky poklesu cen v jarní sezóně

Jarní období je obdobím intenzivního hnojení, kdy zemědělci připravují svá pole na obdělávání. V tomto období se obvykle zvyšuje poptávka po hnojivech, což může dále zvýšit ceny. V roce 2025 však vzhledem k přetrvávajícím vysokým výrobním nákladům, omezením nabídky a zvýšené poptávce nic nenasvědčovalo tomu, že by ceny hnojiv měly výrazně klesnout.

Faktory, které udržují vysoké ceny hnojiv v jarním období:

  • Přetrvávající vysoké výrobní náklady: Náklady na energii, dopravu a suroviny zůstávají vysoké, což výrobcům brání ve výrazném snížení cen.
  • Omezené zásoby: nízké zásoby hnojiv ve skladech v důsledku předchozích omezení výroby a zvýšené poptávky omezily vyjednávací sílu zemědělců.
  • Nejistota ohledně budoucnosti: Válka na Ukrajině, logistické problémy a nestabilní světová hospodářská situace vytvořily atmosféru nejistoty, která odrazuje výrobce od snižování cen.

Důsledky pro zemědělce

Vysoké ceny hnojiv mají pro zemědělce závažné důsledky. Byli nuceni omezit používání hnojiv, což mohlo negativně ovlivnit výnosy a kvalitu produkce. Zvýšení výrobních nákladů navíc vedlo k výraznému snížení marží zemědělců.

Zvýšení cen hnojiv se neomezilo pouze na močovinu. Výrazně vzrostly i ceny dalších klíčových hnojiv, jako je dusičnan vápenato-amonný, fosforečnany a draslík. Tato situace byla způsobena kombinací faktorů, jako jsou rostoucí výrobní náklady, omezení nabídky a zvýšená poptávka. Nedostatek vyhlídek na rychlé snížení cen hnojiv představoval pro zemědělce a celý zemědělsko-potravinářský průmysl velkou výzvu.

Reakce trhu a regulační opatření

Zásahy Národní daňové správy v Polsku

Polsko zvyšuje úsilí o zpřísnění trhu s hnojivy a omezuje dovoz produktů ze sankcionovaného Ruska a Běloruska. Národní daňová správa (KAS) monitoruje trh, aby zabránila pokusům o obcházení sankcí a nelegálnímu vstupu výrobků na trh EU. V posledních měsících KAS zablokoval více než 70 % dovozu močoviny z Běloruska s cílem chránit domácí výrobce hnojiv a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Řada společností obchodujících s hnojivy, které porušily sankční předpisy, byla zařazena na sankční seznam Ministerstva vnitra a správy (MIAA) a jejich majetek byl zmrazen. Tato opatření jsou důležitým krokem v boji proti nekalé konkurenci a podporují domácí průmysl hnojiv.

Žádosti o antidumpingové clo na ruská hnojiva

V reakci na nekalé cenové praktiky ze strany Ruska a Běloruska podalo Polsko spolu s Litvou, Lotyšskem a Estonskem Evropské komisi žádost o zavedení antidumpingových cel na ruská hnojiva, zejména močovinu. Navrhovaná cla by se pohybovala mezi 30 a 40 %, což by mohlo odstranit cenovou výhodu výrobků z východu, které jsou často nabízeny pod úrovní nákladů evropské produkce. Toto opatření má zásadní význam pro stabilizaci trhu a ochranu evropských výrobců, jako je Grupa Azoty, před nekalou konkurencí. Přestože návrh naráží na odpor některých členských států EU, Polsko se na fóru EU aktivně snaží získat pro toto řešení podporu. Antidumpingová cla mají rovněž podpořit dlouhodobý rozvoj evropské výroby hnojiv.

Prodloužení snížené sazby DPH na hnojiva v Polsku

Aby vláda zmírnila dopady rostoucích cen hnojiv na polské zemědělce, prodloužila sníženou 8% sazbu DPH na hnojiva do konce března 2025. Cílem této změny, která byla původně zavedena jako dočasné řešení, je podpořit zemědělský sektor v souvislosti s rostoucími výrobními náklady. Ministerstvo financí navíc zvažuje trvalé zavedení snížené sazby DPH na vybrané hnojivé výrobky, což by mohlo přinést další výhody pro zemědělce a zvýšit konkurenceschopnost polského zemědělského sektoru. Nižší DPH má také částečně kompenzovat vyšší náklady vyplývající z celosvětového růstu cen surovin a dopravy.

Předpovědi na jaro 2025

Očekávaný nárůst poptávky ze strany zemědělců a obchodníků

Jaro je tradičně obdobím intenzivních příprav na novou úrodu. Zemědělci, kteří si chtějí zajistit dobrou úrodu, zvyšují nákupy hnojiv. V roce 2025 zůstala poptávka po hnojivech i přes vysoké ceny vysoká. K tomuto jevu přispělo několik faktorů:

  • Informovanost zemědělců: Zemědělci si uvědomili, že hnojiva jsou nezbytná pro dosažení vysokých výnosů, zejména s ohledem na měnící se klimatické podmínky a rostoucí požadavky spotřebitelů na kvalitu produktů.
  • Strach z budoucnosti se zvyšuje: Mnoho zemědělců se v obavách z dalšího růstu cen rozhodlo nakoupit větší množství hnojiv, aby se ochránili do budoucna.
  • Snaha o maximalizaci zisku: Přes vysoké náklady na hnojiva zemědělci počítali s tím, že vysoké ceny zemědělských produktů pokryjí jejich dodatečné výdaje na hnojiva.

Kromě zemědělců hlásili nárůst poptávky také obchodníci s hnojivy. Ve snaze ochránit své marže zvýšily nákupy hnojiv, což dále podpořilo růst cen.

Riziko dalšího růstu cen v důsledku nízkých zásob a výrobních nákladů

Navzdory vysokým cenám bylo riziko dalšího zdražení hnojiv v jarním období roku 2025 velmi vysoké. K udržení tohoto trendu přispělo několik faktorů:

  • Nízké zásoby: mnoho skladů bylo prakticky prázdných v důsledku omezené výroby a zvýšené poptávky v předchozích měsících. Nízké zásoby znamenaly, že výrobci měli menší flexibilitu při vyjednávání o cenách.
  • Přetrvávající vysoké výrobní náklady: Náklady na výrobu hnojiv, zejména náklady na energii, zůstaly vysoké. Dokud nezačaly klesat výrobní náklady, neměli výrobci motivaci snižovat ceny.
  • Geopolitická nejistota: Ozbrojené konflikty a geopolitické napětí nadále představovaly významnou hrozbu pro dodavatelské řetězce hnojiv a zvyšovaly nejistotu ohledně budoucího vývoje cen.

Jaro 2025 bylo pro zemědělce mimořádně obtížným obdobím. Vysoké ceny hnojiv, způsobené kombinací několika faktorů, včetně rostoucích výrobních nákladů, omezené nabídky a zvýšené poptávky, představovaly pro celé zemědělské odvětví velkou výzvu.

Shrnutí: Co dál s trhem hnojiv?

Trh s hnojivy v Evropě se nachází v kritické situaci, kdy dynamicky kolísající ceny surovin, geopolitické konflikty a hospodářská nestabilita významně ovlivňují výrobce i spotřebitele. Aby se předešlo další eskalaci problémů, je třeba přijmout rozhodná opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

Potřeba opatření na úrovni EU ke stabilizaci trhu

Evropská unie stojí před velkou výzvou, jak zajistit stabilitu trhu s hnojivy. Zavedení účinných sankcí na hnojiva z Ruska a Běloruska a zároveň minimalizace závislosti na těchto zdrojích by se mělo stát prioritou politiků a regulačních orgánů. V současné době Rusko vyváží do Evropy značné množství hnojiv, čímž de facto obchází sankce na zemní plyn, neboť dusíkatá hnojiva jsou z velké části derivátem této suroviny. EU musí vypracovat komplexní strategie, které nejen sníží dovoz hnojiv z východu, ale také podpoří rozvoj alternativních zdrojů dodávek, jako je severní Afrika nebo Blízký východ.

Kromě toho je pro dlouhodobou udržitelnost zásadní zavedení antidumpingových cel a dalších předpisů na ochranu výrobců v EU před nekalou konkurencí. Tato opatření však musí být podpořena vhodnými podpůrnými mechanismy pro zemědělce, kteří jsou postiženi rostoucími náklady. EU by také měla investovat do inovací a technologií, které umožní vyrábět hnojiva udržitelnějším způsobem a méně závislým na zemním plynu.

Význam podpory domácích výrobců hnojiv

Na vnitrostátní úrovni je stejně důležitá podpora domácích výrobců hnojiv, jako je Grupa Azoty v Polsku. Tito výrobci čelí vysokým nákladům na suroviny, konkurenčnímu tlaku levnějších dovážených výrobků a volatilitě trhu. Členské státy EU by proto měly zavést programy finanční podpory, jako jsou zvýhodněné půjčky, daňové úlevy nebo dotace na investice do inovativních výrobních technologií.

Současně je třeba se zaměřit na ochranu domácího trhu před záplavou levných hnojiv z Ruska a Běloruska. Za tímto účelem jsou nezbytná opatření, jako je monitorování trhu daňovými institucemi (např. Národní daňovou správou v Polsku), zařazení nepoctivých společností na sankční seznamy a zmrazení jejich majetku. Podpora domácích výrobců znamená také investice do výzkumu a vývoje, aby se snížila závislost na dovozu surovin a zvýšila se konkurenceschopnost evropských výrobků na světovém trhu.

Zotavení z krize a vyhlídky do budoucna

Navzdory obtížné situaci na trhu s hnojivy existují cesty z krize. Klíčové bude koordinovat činnost na mezinárodní úrovni s cílem vyvinout mechanismy na podporu rozvoje udržitelného zemědělství a výroby hnojiv. Zvýšené investice do inovací, jako jsou hnojiva vyráběná s využitím zelené energie, by mohly výrazně snížit závislost Evropy na tradičních surovinách.

Zároveň je třeba zvýšit povědomí zemědělců o možnostech účinného využívání hnojiv, a tím snížit poptávku při zachování zemědělské produktivity. Vhodné informační kampaně a technologická podpora mohou pomoci přizpůsobit se novým řešením.